Křen se množí výhradně vegetativně kořenovými řízky. Pěstuje se dvěma způsoby – modernějším jednoletým a osvědčeným víceletým. Jednoleté pěstován í: Při podzimní sklizni si odložíme pár kořenů silných přibližně jako tužka označíme si horní konec a přes zimu je uložíme do sklepa do bedýnky s pískem. Na jaře odstraníme tenké kořínky a nařežeme řízky 20–25 cm dlouhé. Sázíme je mírně šikmo do hloubky asi 15 cm. Původní vegetační vrchol, tedy označený horní konec řízku musí směřovat nahoru. Koncem června kořeny odhrneme, ve střední části z nich odstraníme tenké kořínky a zase je přihrneme. Křen sklízíme co nejpozději na podzim. Zbytky rostlin pečlivě odstraníme ze záhonu, abychom zabránili jeho zaplevelení. Ze sklizených vyrytých kořenů odstraníme listy a kořeny uložíme do písku pro zimní spotřebu. Slabší zase použijeme k nové jarní výsadbě. Při víceletém, takzvaném malínském pěstování používáme kořenové řízky asi 2 cm silné a 10 cm dlouhé bez vegetačního vrcholu. Sázíme je na podzim nebo brzy zjara do hloubky 15 cm asi půl metru od sebe.
K obkladům mohou posloužit také křenové listy. Křen selský 3 Staré dobré léčivé recepty s křenem Křenový med proti rýmě a kašli Smícháme 3 lžíce najemno nastrouhaného křenu se stejným množstvím medu. Vuzavřené sklenici necháme v lednici. Užíváme 3x denně jednu lžičku, u dětí dávku snížíme na polovinu. Už zachvílipocítíme, že se nám "spouští rýma", snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá. Křenové víno proti únavě Křen nakrájíme na kolečka, zalijme kvalitním červeným vínem a necháme 7 dní macerovat při pokojové teplotě, láhev dvakrát denně důkladně protřepeme. Po týdnu dáme víno do lednice a necháme dalších 10–14 dnů macerovat. Pak scedíme a užíváme po doušcích (max. 1 deci denně), když se cítíme unavení a vyčerpaní. Křenová placka proti revmatickým bolestem Z 3 lžic strouhaného křenu, 5 lžic mouky, 1 lžíce sádla a trochy octa vypracujeme těsto, z kterého uděláme placku, kterou přes pláténko či gázu (nikdy nepřímo nakůži) přiložíme nabolestivé místo. Necháme působit maximálně 20minut, nedéle!
Co by to bylo za vepřové koleno nebo klobásu, bez křenu a hořčice? Jak křen sázet, jaké podmínky mu během pěstování dopřát a k čemu všemu se dá využít? Zdroj foto: Vania Zhukevych / Sázení křenu Křen je ideální sázet na jaře, neboť bude mít dostatek času zesílit, rozrůst se, a na podzim bude připraven ke sklizni. Sázet jej můžete buď ze semínek, nebo za použití kořene či kořenového řízku. Křen se rozrůstá velice rychle, zahrádkáři o něm často prohlašují, že roste jako plevel. Funguje na mandelinku bramborovou lépe než postřik na škůdce. Můžete tedy této jeho vlastností využít, a pokud máte velký záhon, na kterém pěstujete brambory, křen osázet kolem nich. Pěstování Křen roste skoro stejně dobře jako plevel, takže prakticky kdekoliv. Pokud si ale na jeho pěstování chcete dát záležet, vysázejte ho do lehké, ideálně písčitohlinité půdy. Má rád teplé podnebí, roste skvěle na slunných místech od nížin po pahorkatiny. V České republice jsou nejlepší přírodní podmínky pro jeho pěstování na Mělnicku.
Kupujete-li často křen pro jeho říz, pak vězte, že nejlepší říz bude mít čerstvě sklizený křen z vlastní zahrádky. Jak ale docílit kvalitního kořenu? Jak pěstovat křen? (Zdroj fotky:) Jak vypěstovat křen? I když je pěstování křenu známé ve střední Evropě již od 12. století, vypěstovat si vlastní křen není nejjednodušší úkol. Ale právě proto, že doma vypěstovaný křen je mnohem chutnější než kupovaný, stojí za to vyvinout trochu úsilí. Nejprve je třeba získat silný kořen. Ten by měl mít alespoň 2 cm v průměru. Toho docílíte tím, že budete dodržovat dvě pravidla: odstraňovat květenství, které by podzemní části křenu vysilovalo, a odstraňovat také postranní slabé kořínky kolem hlavního kořene, aby se křen zbytečně nerozvětvoval. Přestože se dá křen pěstovat i jako víceletá rostlina, zaměříme se na jednoleté pěstování. Je jednodušší a proto i nejoblíbenější. Nejprve si budete muset pořídit slabé postranní kořeny ze sklizně z předchozího roku. Takový kořen sežene v zahradnictví pokud ne u sousedů.