Český stát se začíná formovat za panování knížete Bořivoje, který se ujal vlády v 9. století v sídle přemyslovských knížat, na Levém Hradci. Jeho sestra se stala manželkou velkomoravského panovníka Svatopluka. Jakmile se Bořivoj oženil s Ludmilou, přijali oba i s celou družinou křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Ludmila pocházela z Hradiště u Mšena nad řekou Pšovkou nedaleko hradu Kokořína. Byla dcerou Slavibora, knížete Pšovanů. Sňatkem s Bořivojem byly sjednoceny dva mocné kmeny sídlící podél dolního toku Vltavy a podél soutoku Vltavy a Labe. Ludmila byla velice inteligentní a rázná, vlastně díky ní na český trůn usedla dynastie Přemyslovců. Převaha jednoho rodu nad ostatními, čili centrální vláda podepřená vojenskou silou, byla v té době životní nutností. Malá samostatná knížectví by se stala snadnou kořistí okolních cizích panovníků. Přemyslovci byli silní díky tomu, že se usadili ve středních Čechách zahrnujících úrodná území kolem řek s obchodními cestami, na nichž vybírali poplatky.
Koncem 9. století ovládli Čechové ostatní kmeny žijící na území pozdější České a Slovenské republiky. Jméno Čech se přeneslo na všechny obyvatele. Rozhodujícím byl rod Přemyslovců se sídlem v Levém Hradci (za Svatopluka byly Čechy závislé na Velké Moravě, správcem v Čechách se stal Bořivoj). Bořivoj byl prvním historicky známým knížetem v Čechách (jsou o něm první písemné záznamy). V roce 885 Bořivoj přesídlil z Levého Hradce do Prahy. Praha bylo hradiště střežící brod přes Vltavu, byla centrem obchodu. Po smrti Bořivoje se do čela dostává Spytihněv. V roce 895 se Spytihněv zbavil nadvlády Velké Moravy a začal se orientovat na Bavorsko – v Řezně (Regensburg) uznal nadřazenost východofranské říše (= příklon Čech k západní – latinské – kultuře; stále zde ale přežívá staroslověnská kultura). Vratislav I. zakládal křesťanské kostely, založil mj. i kostel sv. Jiří (první kostel na Levém Hradci za Bořivoje). Po jeho smrti nastaly spory v Přemyslovském rodě (mezi vdovou po Vratislavovi Drahomírou a vdovou po Bořivojovi, tedy babičkou Václava, Ludmilou) o vliv na Václava, syna Vratislavova.