Desetimetrovou kamennou stavbu zde v roce 1880 nechal vybudovat místní rodák a slavný podnikatel Jindřich Mattoni, jehož jméno i rodinný erb (orlice) dodnes nese karlovarská minerální voda. Místo bylo vybráno zejména díky působivému výhledu na údolí řeky Ohře až ke Karlovým Varům a bylo příjemným vycházkovým místem pro tehdy mondénní Lázně Kyselka. Po druhé světové válce začala stavba s úpadkem lázní chátrat, nyní je rozhledna opravená a znovu přístupná milovníkům dalekých rozhledů. Kamenná válcová rozhledna dosahuje celkové výšky 13 m. Na zastřešený vyhlídkový ochoz, ve výšce 10 m vede schodiště s 62 kamennými stupni. Z vyhlídkové plošiny nabízí vzrostlými stromy částečně omezený výhled do údolí řeky Ohře s obcemi Kyselka a Radošov s částí hraničního pohoří Krušné hory s Klínovcem na severním obzoru. Jihozápadním směrem lze spatřit část Doupovských hor a skalní ostroh se zříceninami hradu Andělská Hora. Na rozhlednu vystoupáte z centra obce Kyselka kolem zchátralých lázeňských budov a Ottova pramene po červené turistické trase.
Zbytečná a marná práce. Tak lze shrnout opravu římsy na zchátralé Mattoniho vile, která je součástí Lázní Kyselka. Tu obecně prospěšná společnost zrekonstruovala teprve vloni, jenomže kvůli řádění zlodějů se do ní může pustit znovu. Na to, že se v objektu děje něco nekalého, upozornily vlastně fotografie Deníku pořízené letos na konci ledna. Informoval o tom Miroslav Perout, výkonný ředitel obecně prospěšné společnosti Lázní Kyselka. Kliknutím zvětšíte 17 fotografií v galerii › Mattoniho vila, která je součástí Lázní Kyselka. | Foto: Deník/Jana Kopecká "Díky fotografiím jsem si všiml, že střecha je nějak odkrytá. Zloději ukradli část měděné střechy. Odnesli si pouze pár zdobených listů, které utrhali. Jenomže škoda, kterou napáchali, je mnohem větší než hodnota odcizeného materiálu. Během jejich počínání se jim totiž podařilo zapálit dřevěnou římsu. Shořely tak tři ze čtyř stran římsy a je kvůli tomu poškozená i dřevěná konstrukce. Naštěstí to včas uhasili, a tak škody nejsou ještě větší, " říká ředitel Perout.
I po smrti Heinricha Mattoniho žije jeho odkaz dál. Blahodárné účinky karlovarské kyselky si dnes dopřávají lidé ve více než 20 zemích světa. Bohatou historii společnosti zachycuje i nově otevřené Mattoni muzeum v Kyselce. Za účelem optimalizace a analýzy provozu této webové stránky využíváme soubory cookie. Cookies sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Součástí informací získaných společností Karlovarské minerální vody, a. s. z cookies nejsou žádné osobní údaje. Dalším setrváním na této webové stránce dáváte souhlas s užitím těchto informací. Souhlasím
1858 Začínající úspěšný podnikatel si bere za ženu Wilheminu Theresii Knollovou, dceru starosty Karlových Varů a sestru svého obchodního partnera. Měli spolu celkem osm dětí, z nichž se dospělého věku dožilo jen šest. 1866 Technologicky založený Mattoni zavádí novinku v podobě skleněných lahví, na kterých se poprvé objevuje etiketa s rodinným erbem Mattoni - červeným orlem. Ten zůstal symbolem značky až dodnes. Mistr reklamy Heinrich Mattoni byl mistrem reklamy a velmi nápaditým propagátorem svého produktu. Jako první masivně využíval inzeráty v novinách a knihách. Dnes bychom jej označili za špičkového marketingového experta. Láhve na minerálku Před zavedením skleněných lahví se používaly nádoby z kameniny s korkem zalitým smolou. Aby nedošlo k jejich poškození během dopravy, byly zabaleny do lesního mechu. 1870 Karlovarská minerálka si získala oblibu i u samotného císaře Františka Josefa I., který Mattoniho jmenuje svým dvorním dodavatelem. Solný magnát Heinrich Mattoni obchodoval také s léčivou rašelinnou solí.
Časová náročnost je přibližně 30 minut. Asi 13 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v bývalé lázeňské obci Kyselka na břehu řeky Ohře najdou návštěvníci západních Čech Mattoniho vodopád. Umělá kaskáda z počátku 19. století se nachází v parku za vilou Jindřicha Mattoniho a přebytečnou vodu z Ottova pramene svádí přímo do Ohře. V horní části vodopádu leží malá - taktéž umělá - jeskyně s pítkem, která se plní vodou z pramene, z nejž se po dlouhá desetiletí vyráběla karlovarská minerálka. Vodu z něj mohou zájemci v jezírku pod vodopádem ochutnat dodnes - spolu s celými lázněmi a jejich budovami vodopád upadal, ale nedávno byl zrekonstruován a na svoji obnovu teď čekají také chátrající lázeňské budovy Kyselky. Kolem vodopádu vede stezka, a tak je možné prohlédnout si ho ze všech stran, stejně jako sochu Jindřicha Mattoniho, která u něj stojí. Až téměř k nim je možné dojet autem, kdo nemá vlastní dopravu, musí se z nejbližších železničních stanic připravit na pořádnou, 10 kilometrů dlouhou procházku.