Sebastian Lang vytvořil k inscenaci pomalou a temnou hudbu připomínající svým stylem skupinu Dead Can Dance, jež se inspiruje starými hudebními formami celého světa. Právě hudba dokresluje jednotlivé situace a dodává jim na ponurosti (jako by některé z nich nebyly drsné už samy o sobě). Tísnivé atmosféře napomáhají i černé, dozadu se zužující kulisy s klikatícími se bílými čárami na podlaze a zdech. Příběh Žítkovských bohyň má své mouchy a částečně se jim nepodařilo vyhnout ani v divadelní adaptaci Michala Langa. Přesto bych inscenaci nezatracovala, má i své povedené momenty. Divadlo: Žítkovské bohyně Režie: Michal Lang Dramaturgie: Ladislav Stýblo Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Ivana Brádková Choreografie: Prusak Maćko Hudba: Sebastian Lang Autor fotografií: Martin Špelda Hrají: Tereza Dočkalová, Lada Jelínková, Ivana Wojtylová, Hana Seidlová, Marie Málková, Milan Mikulčík, Jakub Albrecht, Vendula Fialová, Kamila Trnková, Jakub Chromeček, Martin Hruška, Pavel Skřípak, Erika Stárková, Magdadelna Wronková, Anna Bura, Martin Němec, Barbora Kubátová, Šárka Vykydalová
Palmovka v tomto kráčí s českým duchem doby, přičemž ona bezbolestná, v důsledku narcistní samoobslužnost je jednou z příčin provinciálnosti současného českého divadla, potažmo umění vůbec.