Státní svátky v ČR | Otevírací doba o svátcích 1. 1. Den obnovy samostatného českého státu Státní svátek - po vítězství v parlamentních volbách roku 1992 se dohodla česká ODS se slovenskou HZDS na rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy - Českou republiku a Slovenskou republiku. Stalo se tak 1. 1. 1993. Tento státní svátek patří mezi tzv. Řádové dny České republiky - v tomto dni lze udělovat Státní vyznamenání. Velký pátek Ostatní svátky - Velký pátek patří mezi pohyblivé svátky - spadá do období mezi 22. březnem a 23. dubnem včetně. Velikonoce se počítají podle prvního jarního úplňku - Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku, tzn. úplňku po 21. březnu. Pokud úplněk vyjde na neděli, slaví se Velikonoce o týden později. Velký pátek patří mezi liturgické svátky a připomíná utrpení a ukřižování Ježíše Krista. V Česku byl Velký pátek slaven jako státní svátek až do 50. let 20. století. K jeho obnovení došlo až na konci roku 2015 a dnem pracovního klidu a svátkem se po téměř 70 letech opět stal v roce 2016.
Velikonoce jsou církevní svátek oslavující vzkříšení Ježíše Krista. Datum jednotlivých velikonočních svátků je posuvné, odpočítávané od Velikonoční neděle. Datum Velikonoční neděle je dáno prvním jarním úplňkem. Jednotlivé významné dny a období velikonočních svátků: Popeleční středa je začátkem čtyřicetidenního postu (nezapočítávají se neděle). Je vždy 46 dní před Velikonoční nedělí. Květná neděle připomíná Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma - poslední den půstu. Modré pondělí Šedivé úterý - uklízelo se a vymetaly se pavučiny. Škaredá středa - Den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Zelený čtvrtek - připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli. Velký pátek - den umučení Ježíše Bílá sobota - den Ježíšova pohřbení a pobytu Krista v hrobě. Velikonoční neděle (Zmrtvýchvstání Páně) - den vzkříšení Velikonoční pondělí - tradiční pomlázka Bílá neděle - nově pokřtění tohoto dne naposled nosili bílý oděv, do něhož byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii.
... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty... Svátek (Den pracovního volna) Velikonoční pondělí Velikonoce mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce a vznikly z latinského "pascha", které znamená přechod či přejití a jedná se o oslavu zmrtvých vstání Ježíše. Jak se počítá datum Velikonoc? Státní svátky 2022 v ČR:
O Ježíšově osudu rozhodl Pilát Pontský, který byl římským prefektem. Kristus dostal na hlavu trnovou korunu a kříž, na němž byl ukřižován, musel sám odnést na Golgotu. Odtud pochází i Křížová cesta, která je symbolickou upomínkou na tuto útrpnou část Ježíšovy popravy. Křížová cesta má 14 zastavení, která připomínají jednotlivé události během nesení kříže. Na konci své cesty byl Jěžíš ukřižován – přibit hřeby a přivázán provazy ke kříži. Po smrti byl uložen do hrobu. Z kříže sundali Ježíše jeho blízcí, zavinuli jej do plátna a vložili do skalního hrobu. Hrobku poté zavalili kamenem. Křesťanské zvyky Oltáře v kostelích jsou zbaveny veškeré výzdoby – křížů, svící i pokrývek. Konají se bohoslužby, které mají tři části. V té první se čtou tzv. pašije, které vyprávějí o utrpení Ježíše Krista. Poté dochází k uctívání kříže, před nímž věřící postupně poklekají nebo jej líbají a nakonec probíhá svaté přijímání eucharistie posvěcené na Zelený čtvrtek. Bohoslužby probíhají od tří hodiny odpoledne, protože to je dle historických pramenů čas, kdy byl Ježíš ukřižován.
Posledním květnovým státním svátkem je 26. květen – Boží tělo. Svátky v červenci 2. července ve čtvrtek je Navštívení Panny Marie. Svátky v srpnu 15. srpna 2021 Nanebevzetí Panny Marie připadá na den sobota. Svátky v říjnu Státní svátek připadá na 26. října. Jedná se o den kdy byla v roce 1955 podepsána Státní smlouva a Rakousko získalo opět svou nezávislost. Často v tento den bývá volný vstup do muzeí. Svátky v listopadu 1. listopadu v neděli je zde Svátek všech svatých ( tedy dušičky). Svátky v prosinci A konečně poslední měsíc v roce 2022 připadají svátky následovně. 8. prosince 2022 početí Panny Marie. Štědrý den připadá na pondělí 24. prosince. Boží hod vánoční v pátek 25. a Na Štěpána je v roce 2021 ve sobota 26.. Silvestr 31. prosince je ve čtvrtek.
Na Velký pátek se rovněž drží půst, nemělo by se tedy jíst žádné maso. Světské zvyky Světských zvyků a tradic bylo v tento den vždy požehnaně, některé zvyky byly jen místní, jiné se dodržovaly všude. V první řadě to byl den zákazů. Nesmělo se nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat. Také se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch a nesmělo se ani prát. Proč? Protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. Na Velký pátek bylo také zvykem, že se lidé po probuzení šli umýt do potoka, aby tak očistili své tělo před nemocemi. V tento den hospodyňky ani nepekly a nezametaly. Někde dokonce chlapci vytahovali zuby z potoka kamínky a poté je zahazovali, aby tak předešli bolestem zubů. Pověry Podle pověr je Velký den dnem ďábla, čarodějnic a různých magických sil, které se derou na povrch. Pokud se však budete bedlivě dívat kolem sebe, mohli byste narazit na poklad. V době, kdy byl Ježíš ukřižován (tedy kolem třetí hodiny odpolední), se začínají otevírat skryté poklady.
Velikonoční pondělí Velikonoční kraslice Oficiální název Velikonoční pondělí Druh křesťanský Datum pondělí po Velikonoční neděli Rok 2021 5. dubna 2021 Rok 2022 18. dubna 2022 Rok 2023 10. dubna 2023 Zvyky a tradice kraslice, pomlázka, oblévačka Souvisí s Velikonoce Státy, kde se slaví velikonoční pondělí jako svátek a nebo jako den pracovního klidu Velikonoční pondělí ( liturgicky Pondělí v oktávu velikonočním, někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce. Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec, jímž je Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem velikonočního oktávu (osmidenní), kdy křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení.