Kvalitativně [ editovat | editovat zdroj] Běžně se rozpustnost rozděluje právě podle maximálního množství rozpuštěné látky. Pod 0, 1 mol/l rozpuštěné látky v rozpouštědle se látka označuje jako špatně rozpustná, mezi 0, 1 a 1 mol/l jako středně rozpustná a nad 1 mol/l jako snadno rozpustná. [2] V následující tabulce jsou příklady látek rozpustných a nerozpustných ve vodě. Některé látky, které jsou málo či velmi málo rozpustné jsou zde započítané jako nerozpustné (mezí je 1 g/100 g H 2 O).
Jaký je první krok v procesu rozpouštění? Prvním krokem v procesu rozpouštění je endotermní. 2. Částice rozpuštěné látky se musí oddělit od ostatních částic rozpuštěné látky. Tento proces také vyžaduje energii k překonání přitažlivých sil mezi částicemi rozpuštěné látky. Co se stane, když se věci rozpustí? Jaké jsou příklady rozpouštění? Vmíchání cukru do vody je příkladem rozpouštění. Cukr je rozpuštěná látka, zatímco voda je rozpouštědlo. Rozpouštění soli ve vodě je příkladem rozpouštění iontové sloučeniny. Chlorid sodný (sůl) se po smíchání s vodou disociuje na sodík a chloridové ionty. Proč se cukr přestává rozpouštět ve vodě? Pevný cukr se skládá z jednotlivých molekul cukru, které drží pohromadě mezimolekulární přitažlivé síly. Když voda rozpustí cukr, oddělí jednotlivé molekuly cukru narušením přitažlivých sil, ale neruší kovalentní vazby mezi uhlíkem atomy vodíku a kyslíku. Rozpouští se káva ve vodě? Mletá kávová zrna jsou pouze částečně rozpustný a nebude schopen se rozpustit ve vodě.
To však půjde na další příspěvek! Odpověď Rozpustnost sacharózy se zvyšuje se zvyšující se teplotou a snižuje se s klesající teplotou. Známe to protože sacharóza má pozitivní teplo roztoku, což znamená, že proces rozpouštění sacharózy ve vodě je endotermický proces. Jak je vysvětleno v Le Chatelierově principu (odkaz níže), endotermické procesy jsou zvýhodněny zvýšením teploty a jsou znevýhodňováni poklesem teploty. A protože rozpouštění sacharózy je endotermní proces, zvyšuje se teplota zvýšením rozpustnosti. Rovněž u většiny pevných látek se rozpustnost zvyšuje se zvyšováním teploty a u většiny plynů dochází k opačnému. Existuje několik výjimek z tohoto trendu, v takovém případě budete muset zjistit jejich teplo roztoku nebo jiná termodynamická data, abyste určili vliv teploty na jejich rozpustnost ve vodě. Le Chateliers Princip: Le Chateliers Principle Fundamentals
Je-li jich míň, tak slučování zanikne, utichne. Je-li tedy např. příliš málo O 2 v množství H 2, pak se sice rozehřeje O 2, ale nemá vedle sebe H 2, se kterým by se sloučil a tím uvolnil energii pro "rozehřátí" dalších párů O 2 a H 2, a vcelku se řetězová reakce nekoná. Jak vysoká je potřebná koncentrace H 2 v O 2 anebo naopak O 2 v H 2 - to je otázka spíše z praktické chemie. Toto bylo jen velmi hrubé přiblížení. Děj probíhá s mnoha mezistupněmi, kdy se např. molekula dostane do excitovaného stavu (s vyšší vnitřní energií, ale případně i bez roztržení vazby), nebo se vazba O=O natrhne na -O-O-, nebo se změní nalepením vodíku na radikály typu H-O-O-, které se vzápětí nalepí na další molekuly H 2, aby je to potrhalo a dalo vznik dalším radikálům Každá z těchto dílčích reakcí má svou energiovou bilanci a je vázána na předchozí reakce (vedoucí ke vzniku výchozích složek pro uvažovanou reakci). Je to tedy nikokli přímočará reakce, ale celá složitá struktura možných přeměn. I proto mj. ve výsledné směsi ani v ideálních podmínkách není jen H 2 O, ale i stopy H 2 O 2, O 3 apod. v závislosti na reakčních podmínkách.
(Ne. Rychlost rozpouštění látek je ovlivňována různými faktory např. teplotou. ) Na jakém principu je založena metoda "vytřepávání neboli extrakce jako metoda oddělování složek směsi od sebe? 1. 6 Metodické poznámky Úkol 1: Před prováděním pokusů mohou žáci tipovat, jak to bude vypadat s rozpustností u jednotlivých vzorků a na konci si ověřit správnost úvahy. ne špatně ano Další vhodné látky: aceton, KMnO 4, hexan, petrolej, toluen, naftalen, pepř, mletá paprika, puding, mouka, víno, džus, cukr krystal a cukr moučka (porovnat vliv velikosti částic) …. Úkol 2: Lze použít i jiná rozpouštědla: chloroform, vodný roztok KI … Stejně tak se nemusí použít najednou všechna uvedená rozpouštědla bezbarvý hnědý fialový polární nepolární Úkol 3: Po promíchání horní bezbarvá vrstva např. benzínu nebo cyklohexanu zfialoví, zatímco původní spodní vrstva (žlutohnědě zbarvený roztok jodu ve vodě) se odbarvil, neboť jod se extrahoval v benzínu, popř. v cyklohexanu. Dokázali jsme, že jod jako látka nepolární se lépe rozpouští v nepolárním rozpouštědle (cyklohexan) než v polárním (voda).
Ve výsledku se může stát, že právě vlivem uspořádání získáme místo pěkných oddělených krystalů nevzhlednou krustu poslepovanou z malých jehliček. (Hanka Böhmová) >>> 3) Rozpustnost CO 2 ve vodě 03. 2007 Dotaz: Dobrý den. Chtěl bych Vás poprosit o vzorec pro závislost rozpustnosti plynu v kapalině na vnějším tlaku. Konkrétně mi jde o rozpustnost CO 2 ve vodě. Teplotní závislost znám, ale tlakovou nemohu najít. Děkuji a přeji pěkný den. (Standa Jakoubek) Odpověď: O rozpustnosti CO 2 ve vodě v závislosti na teplotě a tlaku si lze udělat představu dle této tabulky: (Pavel Böhm) >>> 4) Henryho zákon 29. 04. 2003 Dotaz: Potřebovala bych zjistit, kde bych nalezla tabulku závislosti mezi množstvím kyslíku ve vodě a jeho teplotou. ( Pavlína Raková) Odpověď: Milá Pavlíno, rozpustnost plynů v kapalině popisuje tzv. Henryho zákon - koncentrace rozpuštěného plynu ve vodě je přímo úměrná parciálnímu tlaku plynu nad její hladinou. Konstantou úměrnosti je tzv. absorpční koeficient, jehož hodnota závisí na teplotě vody a tlaku.
Rozpustnost je vlastnost pevných, kapalných a plynných látek tvořit s rozpouštědlem homogenní směs (roztok). Tento jev je závislý na tlaku a teplotě. Rozpouštění [ editovat | editovat zdroj] Jedná se o fyzikálně-chemický jev, při kterém se rozpouštěná látka a rozpouštědlo promíchávají (ať už mícháním roztoku nebo samovolně difuzí), je-li to možné tak disociují ionty, a obklopují se molekulami rozpouštědla. Rozpouštění pevných látek v kapalinách [ editovat | editovat zdroj] Nejpozorovatelnější je rozpustnost chemických látek v kapalném rozpouštědle, jako třeba rozpouštění chloridu sodného ve vodě. Po rozpuštění vzniká opět průhledná kapalina, která nejčastěji přebírá barvu po rozpouštěné látce. U většiny těchto látek dochází při zvyšování teploty ke zvyšování rozpustnosti. Existuje však několik výjimek, jako je třeba hydroxid vápenatý, síran vápenatý, síran manganatý, kyselina močová, a její soli, uhličitan lithný, síran ceričitý a jiné látky.