Jeho název je dán skutečností, že jej německý vědec Heinrich Lenz formuloval v roce 1834. Pokračujte na: Elektrostatika Reference: "Faradayův zákon" na Wikipedii. "Co je Faradayův zákon? " na Khan Academy. "Faradayův zákon" na "Lenzův zákon" na Wikipedii. "Elektromagnetická indukce. Zákony Faradaye a Lenze "(video) na Universidad Rey Juan Carlos. "Faradayův zákon" v hyperfyzice. "Co je Faradayův zákon indukce? " na LiveScience. "Faradayův zákon indukce" v Encyclopaedia Britannica.
2022 Faradayův zákon - Vzdělávání Obsah Co je Faradayův zákon? Historie Faradayova zákona Faradayův zákon Příklady použití Faradayova zákona Lenzův zákon Reference: Vysvětlíme, co je Faradayův zákon, elektromagnetická indukce, její historie, vzorec a příklady. Také Lenzův zákon. Co je Faradayův zákon? Faradayův zákon elektromagnetické indukce, známý jednoduše jako Faradayův zákon, formuloval britský vědec Michel Faraday v roce 1831. Tento zákon kvantifikuje vztah mezi měnícím se magnetickým polem v čase a elektrickým polem vytvořeným těmito změnami. Prohlášení uvedeného zákona stanoví: "Indukované napětí v uzavřeném obvodu je přímo úměrné rychlosti změny v čase magnetického toku, který prochází jakýmkoli povrchem s obvodem samotným jako hranou. " Abychom tomu plně porozuměli, bude nutné přezkoumat Faradayův experiment: baterie dodávala proud do malé cívky a vytvářela magnetické pole otáčením cívky (kovové kabely navinuté na jejich vlastní ose). Když byla tato cívka přesunuta dovnitř a ven z větší cívky, její magnetické pole (měnící se v čase od pohybu) generovalo napětí přes velkou cívku, které bylo možné měřit galvanometrem.
Tepelná vodivost, rovnice vedení tepla, dotyková teplota. 7. Elektrostatika. Potenciál a intenzita elektrického pole a jejich vztah, elektrické síly, energie elektrického pole, kapacita, energie nabitého kondenzátoru. Vedení proudu v kapalinách a plynech, elektrolýza, Faradayovy zákony elektrolýzy. 8. Magnetismus. Magnetické pole vodičů s proudem a permanentních magnetů, Biotův-Savartův zákon, elektromagnetická indukce, Faradayův zákon elektromagnetické indukce, Ampérův zákon, energie magnetického pole cívky s proudem. Diamagnetismus, paramagnetismus, feromagnetismus. 9. Vlnová optika, difrakce a interference světla, disperze, optická mřížka. Polarizace světla, Brewsterův úhel, dvojlom. 10. Odraz a lom světla, index lomu, úplný odraz. Optické přístroje, mikroskop, lupa, dalekohled. 11. Spektrum elektromagnetického záření, fotometrie, absorpce záření, spektroskopie, infračervené záření, světelné zdroje, ultrafialové záření, rentgenové záření, záření gama. Základy kvantové optiky. Planckův vyzařovací zákon, fotoelektrický jev, obrácený fotoelektrický jev.
1. Pomůcky nutné k experimentu Autor: Jaroslav Reichl Magnet zavěsíme na provázek tak, aby dolní podstava magnetu byla vodorovná (viz obr. Toho docílíme tak, že magnet ovineme provázkem podobně, jako když zavazujeme balík. Závěs, na kterém se bude magnet později kývat, pak vyvedeme z úvazu, který je nad těžištěm magnetu. Takto připravený závěs s magnetem zavěsíme na stojan (nebo jiný vhodný předmět) a vyměříme správnou délku závěsu. Tu určíme tak, že pod magnet umístíme vybraný hrnec dnem vzhůru a délku provázku nastavíme tak, aby v rovnovážné poloze magnetu mezi magnetem a dnem hrnce byla mezera šířky přibližně 1 cm až 2 cm. 2. První krok experimentu: volné kývání magnetu Autor: Jaroslav Reichl Provedení experimentu Experiment provedeme ve dvou krocích. V prvním kroku nebudeme používat hrnec. Nejdříve žáky připravíme na to, že budou počítat počet kmitů kyvadla tvořeného magnetem a provázkem do jeho zastavení. (V případě potřeby zopakujeme, co je doba jednoho kmitu a co je doba jednoho kyvu. )
Elektromagnetická indukce (nebo někdy jen indukce) je proces, kdy vodič umístěný v měnícím se magnetickém poli (nebo vodič pohybující se stacionárním magnetickým polem) způsobuje vytváření napětí přes vodič. Tento proces elektromagnetické indukce naopak způsobuje elektrický proud - říká se, že indukuje proud. Objev elektromagnetické indukce Michael Faraday získal ocenění za objev elektromagnetické indukce v roce 1831, ačkoli někteří jiní zaznamenali podobné chování v letech před tímto. Formální název fyzikální rovnice, která definuje chování indukovaného elektromagnetického pole z magnetického toku (změna v magnetickém poli), je Faradayův zákon elektromagnetické indukce. Proces elektromagnetické indukce funguje i v opačném směru, takže pohyblivý elektrický náboj generuje magnetické pole. Ve skutečnosti je tradiční magnet výsledek individuálního pohybu elektronů uvnitř jednotlivých atomů magnetu, vyrovnaný tak, aby vytvořené magnetické pole bylo ve stejnoměrném směru. (V nemagnetických materiálech se elektrony pohybují tak, že jednotlivé magnetické pole ukazují v různých směrech, takže se navzájem vylučují a generované čisté magnetické pole je zanedbatelné. )