Stěžejní díla Martinovy umělecké tvorby, ale i aktuálně dostupná umělecká díla k prodeji. ukázat více
Po absolvování sklářské střední školy v Novém Boru léta sbíral zkušenosti v zahraničí a dále se vzdělával. Později působil jako lektor a hostující umělec na sklářské škole v Pilchucku v Seattlu nebo ve známém Muzeu skla v Corningu (USA). Své umění předváděl a předával také v mnoha zemích Evropy, Austrálii nebo Japonsku. Po letech cestování si v roce 2020 otevřel sklářské studio v upraveném historickém objektu na pražské Kampě. Zde tvoří a předává své zkušenosti pořádáním vzdělávacích akcí. V tomto studiu také vznikla většina vystavených objektů. Podle názvu výstavy Martin Janecký: Hvězdáři a jiné studiové práce ze skla jsou ústředním motivem fiktivní mužské hlavy s paprskovitými výčnělky. Tyto Hvězdáře (Starmen) vytvaroval autor svou unikátní technikou v různých variantách. Stejným způsobem vytvořil i další vystavené cykly: Spáč, Hlavy na zdi, Studie obličejů nebo Koňské hlavy. Výjimkou jsou dvě obrovské hlavy Hvězdářů, které vznikly ve spolupráci se Studiem Zdeněk Lhotský metodou tavení.
Dvě výstavy jsou přes léto k vidění v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. První představuje různé podoby krajky. Ta druhá přibližuje tvorbu skláře Martina Janeckého, který dle kurátorky patří k nejlepším na světě v technologii foukaného a ručně tvarovaného skla. Obě přehlídky potrvají do 11. září. Výstava dvaačtyřicetiletého Martina Janeckého se jmenuje Hvězdáři a jiné studiové práce ze skla. Představuje čtyři desítky jeho děl z poslední doby, především cykly Hvězdáři, Myslitel, Spáč a Domovní znamení. Podle kurátorky Sylvy Petrové je Janecký jedním z nejlepších světových výtvarníků ve zpracování skla z volné ruky. To znamená, že při něm nepoužívá formy. Zvládá tvarovat sklo zevnitř žhavé baňky, takzvaný inside bubble sculpting, díky němuž vytváří jedinečné plastiky. Tento postup je výjimečný tím, že na skle nejsou vidět žádné jizvy, které vznikají při jeho tahání a střihání zvenku. "Mně se díky této technice otevřely neuvěřitelné možnosti, jak se žhavým sklem manipulovat. Je to pro mě neustálé objevování postupů, jakými dosáhnout své představy, " popsal pro Hospodářské noviny.
Markéta Hánová: Asijské umění čtu jako detektivku. Baví mě sledovat střet tradičního s novým Jako detektiv si vystudovaná japanoložka a kunsthistorička naposledy připadala, když sledovala prolínání čínské tušové malby do japonského umění. Právě jemu ostatně zasvětila celý svůj profesní život. Dnes si ho šéfka asijské sbírky Národní galerie spojí hlavně se zenovou malbou, kterou v Salmovském paláci aktuálně vystavuje. O expozici Zenga – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou. Michael Kocáb: Materiál na novou desku Pražského výběru je po kupě. Ale je to každý pes jiná ves Michael Kocáb je hudebník – zpěvák, textař, klávesista a skladatel, ale také někdejší politik. V současné době přemýšlí nad tvorbou dvou dokumentů a jedné desky, ale také nad prezidentskou kandidaturou. Definitivně se prý rozhodne v čase prázdnin. Jak ve Vizitce řekl Ondřeji Cihlářovi, vhodného kandidáta prozatím kolem sebe nevidí. Režisér Petr Erbes: Na Discoland přišli i ti, které jinak divadlo příliš nezajímá Kniha vzpomínek kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka Sex, disco, revoluce byla spouštěcím momentem příprav inscenace Discoland, kterou do Divadla Na Zábradlí připravila autorská dvojice Petr Erbes – Boris Jedinák.
K jejich vzniku nepoužívá formy a tvaruje je přímo u pece ze žhavé skloviny. Jde o práci nesmírně náročnou vyžadující speciální zkušenosti, kterou na stejné úrovni zvládne jako jeden z mála lidí na světě. Záhy proto začal být vyhledávaným pedagogem-lektorem. Jako hostující umělec byl pozván do mnoha sklářských programů, jako například prestižního Studia Muzea skla v Corningu, sklářské školy v Pilchucku, Penlandské školy řemesel v USA, nebo Tojamského Institutu sklářského umění v Tojamě v Japonsku. Janeckého díla zakoupily státní i privátní sbírky skla doma i v zahraničí, svá díla vystavuje v galeriích a muzeích po celém světě. V roce 2019 založil na pražské Kampě vlastní sklářskou huť – Janecký Studio.
Martin Janecký proslul speciální sklářskou technikou, která mu přinesla mezinárodní renomé. S jeho tvorbou se aktuálně můžete setkat na výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. Martin Janecký začal s foukáním skla už jako teenager ve sklárně svého otce v Osečku u Poděbrad. Poměrně záhy vyrazil do světa, kde studoval, pracoval a tvořil. Dnes je hvězdou světového formátu, kterou proslavila netradiční sklářská technika inside bubble sculpting. Jde o tvarování skla zevnitř žhavé baňky rukama, přímo u sklářské pece. Umělec patří k nejúspěšnějším současným sklářům-sochařům, jeho práce jsou vystavené v mnoha zahraničních galeriích a muzeích a nakupují je sběratelé z celého světa. Plastiky vznikají rovnou ve sklárně Autor: UPM Na výstavě nazvané Martin Janecký: Hvězdáři a jiné studiové práce ze skla, která se otevírá 19. 5., máte šanci vidět asi čtyřicet jeho prací z poslední doby, především jde o cykly Hvězdáři, Myslitel, Spáč a Domovní znamení. Náš tip: Příští týden 24. 5. v 18 hodin se plánuje komentovaná prohlídka, kdy vás výstavou provede sám autor.
Dlouho, dlouho jsem vzdorovala… mohl by vyprávět. " Narodil se v Liberci na severu Čech. Se sklem začal pracovat jako třináctiletý ve firmě svého otce. Po absolvování Střední průmyslové školy sklářské v Novém Boru prošel vším možným. Zkušenosti získával například v Jižní Africe, Švédsku, Nizozemsku a v USA, kde studoval na Pilchuck Glass School u Richarda Royala a Williama Morrise. Proslul bravurním ovládnutím technologie ručního tvarování skla, obvykle nazývaného tvarování skla zevnitř žhavé baňky. Vedle toho je celosvětově vyhledávaným lektorem. Letos na jaře měl Martin Janecký dvě výstavy. Skleněné bohatě dekorované lebky, inspirované pobytem v Mexiku, ukázala newyorská Heller Gallery. Pražská Galerie Kuzebauch vystavila studii rukou a novou kolekci hlav, mezi kterými se poprvé objevil i Portrét ženy. Petr Nový, kurátor Galerie Kuzebauch a hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, upozorňuje, že v případě Martina Janeckého je excelentní řemeslné provedení pouze předpokladem, jenž z něj činí umělce schopného zachytit ve skle emoce.