Jeho vlastnosti můžete ovlivnit v celé řadě kroků. Záleží na typu sladu, době vaření, druhu chmele, použitých kvasinkách i teplotě kvašení. Právě v tom tkví podstatná část kouzla. Žádná várka není stejná. "Vždy se napůl strachujete a napůl těšíte, co z toho nakonec vyleze. Forrest Gump říkal, že život je jako bonboniéra – nikdy předem nevíš, co ochutnáš. Pro vaření piva to platí dvojnásob. " Várky v Excelu Kolik Čechů se vydalo stejnou cestou jako Jan, to se jen těžko odhaduje, ale jedno je jisté: stále jich přibývá. V několika uplynulých letech u nás vznikly speciální pivařské obchody, kde koupíte veškeré pomůcky a suroviny od sladu přes chmel až po kvasnice. Stále vzrůstající popularitu takzvaného homebrewingu dokládá i internet. Na klíčový řetězec slov "domácí vaření piva" najde Google více než 45 tisíc českých odkazů. Na Facebooku fungují diskuzní skupiny, kde se můžete se zkušenými vařiči poradit o detailech. Pro pořádek dodejme, že před zahájením domácího vaření piva musíte podle zákona svůj záměr písemně ohlásit celní správě.
Rmut v rmutomladinové nádobě zahříváme pozvolna za stálého míchání na 73 – 75°C a ponecháme 20 minut zcukřit. Po zcukření opět zahříváme až do varu 20 minut vaříme. Povařený rmut opatrně převedeme ( pozor, je to vařící!!! ) do scezovací kádě k odpočívajícímu dílu. Zde se musí intenzivně míchat, aby se nezničily enzymy a dílo dále mohlo zcukřovat. Uvedený postup je jednormutový, lze vařit dvourmutově i třírmutově, ale to už opravdu pro pokročilé vařiče. 2. SCEZOVÁNÍ: Odrmutované dílo převedené na scezovací nádobu ponecháme stát, až se směs usadí a rozvrství a poté otevřeme spodní kohout nádoby a scezujeme. První kalné podíly cca 0, 5 – 1, 0 l vrátíme zpět na hladinu, čirý roztok scezujeme do rmutomladinové nádoby. Scezujeme pomalu, rychlostí cca 2 l za 5 minut. Když scedíme veškerou sladinu (předek) a objeví se povrch mláta, začneme vyslazovat. Shora skrápíme mláto připravenou horkou vodou o teplotě 75–80°C a zespoda opět odpouštíme sladinu. Vyslazujeme tak dlouho až je celkový objem ve rmutomladinové nádobě 35 litrů a můžeme začít chmelovar.
Hustoměr Hustoměr – nebo také ereometr – se používá na měření hustoty vařeného nápoje. Sladina je v podstatě cukerný roztok, kterého hustota odpovídá množství ladu a vody smíchané při vystírání. Na začátku vaření piva je ve sladině velké množství cukru, který zvyšuje jeho hustotu. Přeměnou cukrů na alkohol hustota sladiny klesá. Hustota naměřená na hustoměru na začátku vaření se nazývá původní hustota, hustota na konci vaření je hustota konečná. Z těchto dvou údajů je možné vypočítat obsah alkoholu v hotovém pivu podle jednoduchého vzorce: původní hustota – konečná hustota x 131 = poměr alkoholu k celkovému objemu, vyjádřený v procentech Teploměr Teploměr je při vaření piva velmi důležitou pomůckou, protože některé fáze při vaření piva – například přidávání surovin – je nutné provádět při určitých teplotách. Strojek na šrotování sladu V případě domácího vaření piva ze sladu je nutné slad tzv. sešrotovat. K tomu může posloužit například jemný ruční mlýnek na strouhanku nebo elektrický kuchyňský robot s přípravkem na jemné mletí.