Ti šťastnější z nás ani nevědí, že zuby moudrosti mají. Někdo si s nimi naopak vytrpí jako pes. A o čem je řeč? Zuby osmičky. O co jde Dens serotinus – třetí stolička -lidově zvaná jako zub moudrosti, se zpravidla prořezává mezi 18-25 rokem našeho života. Odtud označení zub moudrosti, očekává se, že v těchto letech bychom už měli přeci jen mít rozum… Třetí stoličky vyrůstají jako poslední v pořadí a nejdůležitější je, aby se prořezaly pokud možno bez komplikací. To se ale mnohdy nepodaří. Trocha historie Dříve měli osmičky svoji vlastní funkci – naši předkové totiž přicházeli o zuby mnohem častěji a dříve než my, a osmičky pak měly převzít roli ztraceného chrupu. Lidská čelist se ale evolucí postupně zmenšuje, a proto nyní zuby moudrosti nerostou buďto vůbec nebo – což je ta horší možnost – se pro nedostatek místa prořezávají stěží a působí nám pak bolestivé komplikace. Je to především také proto, že skladba naší sliznice je spolu s narůstajícím věkem pevnější a odolnější. Obvykle by se třetí osmičky měly prořezat po života a pokud se tak nestane, velmi pravděpodobně jsou kryty kostí nebo ve špatném postavení k ostatním zubům.
Jak se tedy po vytržení zubu moudrosti správně chovat? A jak rozpoznat možné komplikace a reagovat na ně? Pojem zubní náhrada je v myslích mnoha lidí stále spojen především se snímatelnými zubními náhradami, u kterých lze jen obtížně mluvit o komfortu pro pacienta. Naštěstí existují v dnešní době řešení, která umožňují stomatologům realizovat implantace takovým způsobem, že se výsledek svými funkčními i estetickými vlastnostmi blíží skutečnému chrupu. Moderní implantáty, mezi které patří i implantáty titanové, lze využít při náhradách jednotlivých zubů i v případě ztráty celého chrupu ( all on 4), a přitom nabízí výborné vlastnosti, díky kterým je řešení dokonale kvalitní a pro pacienta neznamená naprosto žádné omezení. Ztráta zubu znamená vždy velkou nepříjemnost a nevyhnutelně vede ke snížení kvality života. Chybějící část chrupu je problém jak z funkčního, tak estetického hlediska a když ke ztrátě zubu dojde, je tedy zapotřebí nahradit jej co nejlépe. Až donedávna se stomatologie musela spokojit s kovovými, v lepším případě metalokeramickými materiály, které nabízely dostatečnou funkčnost, z estetického hlediska ale rozhodně požadavky na dokonalou zubní náhradu nenaplňovaly.