Jedná se o druh podřadnější kvality, který je využíván především jako palivo. Má vlastnosti podobné černému uhlí, ale je mladší a obsahuje příměsi (popel, síra) a vodu ve velkém množství. Lignit je nejmladším druhem uhlí. Kvalita se může výrazně lišit podle lokality, stáří a geologických podmínek. Jedná se o jeden z nejdůležitějších zdrojů pro výrobu energie, zvláště v evropské oblasti. Klíčová slova hnědé, černé, uhlí, uhel, hořlavá hornina, dolování, povrchové, hlubinné doly, antracit, lignit Výhoda: Kontakt na odborníka přes danou problematiku přímo do Vaší firmy. Potencionální zákazník se obrací s dotazy na Vámi určenou osobu. Zaregistrujte svou společnost: +420 777 748 205 0 Černé uhlí, hnědé uhlí a lignit Černé uhlí jedná se o hořlavou surovinu. Spadá do skupiny kaustobiolity. Černé uhlí obsahuje 74- 91% uhlíku, s nárůstem obsahu uhlíku současně dochází k poklesu prachové složky. Každé uhlí obsahuje nespalitelné a spalitelné minerální složky o různém zastoupení v závislosti na nejvýznamnější patří vodík 3%, dusík a kyslík 3%, síra 0, 5 až 1, 25% a malé procento vody.
Uhlí: jedno z nejvýznamnějších fosilních paliv, "hořlavý kámen", hornina biologického původu, "černé zlato" – ve skutečnosti vlastně sluneční energie dlouhodobě uskladněná prostřednictvím biologických a geologických procesů. Odborníci říkají, že jde o pevný kaustobiolit (řecky: kaustos=hořlavý, bios=život), tedy nerostné palivo v tuhém skupenství, které vzniklo z nahromaděných odumřelých rostlinných látek a zbytků nižších živočichů usazujících se v bažinách. Uhlí se skládá převážně z uhlíku a různého množství dalších příměsí. Podle složení, způsobu vzniku, stáří a energetické vydatnosti se rozlišuje několik základních druhů uhlí. Uhlí jako zdroj tepla náhodně a příležitostně využíval už pravěký člověk – archeologický výzkum o tom přinesl doklady právě z Ostravska. Skutečný civilizační význam uhlí se však ukázal až během průmyslové revoluce v druhé polovině 18. století po vynálezu parního stroje, kdy se rychle stalo základním palivem i pohonnou hmotou. Jeho význam ještě vzrostl během elektrifikace.
Rytmus roku s Hankou Zemanovou 27. května 2022 Život v rytmu přírody je léčivý. Každý měsíc v roce nám nabízí jiné dary. Říkám jim "pomocná ruka... Témata: Activision, Apple iPhone, Celulitida, Hongkong, Hrubý Rohozec, Jan Němec, Jan Vlasák, Knihy, Ljudmila Ulická, manželství, Margaret Mitchell, Newsweek, Odeon, Petra Soukupová, potravina, Švédsko, The Times, univerzita, válka, Vladimir Sorokin
Počátek před přibližně 320 miliony let. Před přibližně 320 miliony let, v období zvaném svrchní karbon, se na území dnešní hornoslezské pánve rozkládaly přímořské bažinaté laguny, v nichž rostly obří přesličky, plavuně a kapradiny. Nejvyšší z těchto rostlin dosahovaly výšky okolo 40 metrů. Období rozvoje rostlinstva střídaly přívaly bahna. Ve větších hloubkách se pak z rostlinných těl stávalo uhlí, zatímco bahno se měnilo na pískovce, slepence a jílovce. Za 40 miliónů let se tak v hornoslezské pánvi postupně vytvořilo přes 400 uhelných slojí, prokládaných jinými horninami. Z těchto slojí je však těžitelných jen něco přes 80. Celé souvrství tehdy dosáhlo mocnosti přes 3 kilometry. Starší jsou vrstvy ostravské, které obsahují kvalitnější uhlí, avšak mají menší mocnost slojí - maximálně něco přes jeden metr. O něco mladší karvinské souvrství má sloje s mocností 2 až 8 metrů. Koncem prvohor mohutné tektonické pochody původně vodorovné vrstvy zvrásnily v pohoří, které pak během druhohor a třetihor zčásti odnesla eroze.
Uhlí je dodnes nejvýznamnějším pevným palivem a jedním z nejvýznamnějších zdrojů elektrické energie. V České republice se z uhlí získává přibližně polovina veškeré vyrobené elektřiny. Podobně je tomu například i v USA, zatímco v celosvětovém měřítku se uhlí podílí na produkci elektřiny asi čtyřiceti procenty. V některých zemích, například v sousedním Polsku, jsou tato čísla ještě výrazně vyšší (více než 90%). Navzdory nedávnému zatracování této suroviny v budoucnosti energetický význam uhlí ještě vzroste. Jeho zásoby se totiž odhadují na nejméně 200 až 300 let, zatímco zásoby ropy na pouhých 40 až 50 let a uranu na přibližně jedno století. Již dnes existují technologie, které dokáží přeměnit uhlí na tekutá či plynná ekologicky šetrná paliva se všemi přednostmi ropných produktů, avšak bez jejich nectností, zejména negativního vlivu na životní prostředí. Na dalším zdokonalování a zefektivňování těchto postupů vědci usilovně pracují. Uhlí ale má i další využití. Vedle zušlechťování na koks se donedávna používalo v plynárenství, hutnictví a chemickém průmyslu.