Jan Banout, Ph. D. s jeho týmem. I přes občasné výkyvy počasí (tropické bouře) se podařilo zpracovat několik stovek kilogramů ovoce, nejen pomocí sušení, ale také pomocí zavařování a fermentace. Praktikanti si metody osvojili, následně měli možnost vymyslet a vyvinout si svůj vlastní produkt (např. bez použití cukru či konzervantů). Nyní jsou připraveni předat získané znalosti dalším farmářům během dalších školení, které budou následovat. A jak to během těchto školení, na které se přijeli podívat i zástupci Velvyslanectví České republiky v Phnompenhu či absolvent FTZ Stanislav Flekač (Project Manager for Southeast Asia, Diakonie) vypadalo? Prohlédněte si galerii níže (Foto: Jan Staš, Jaromír Novák, Heom Phal). Autor: Jan Staš PS: Pokud by někdo měl zájem sušené mango ochutnat, neváhejte se na mě obrátit skrze
Na Zemi byste našli snad tisíc druhů této dřeviny, která pochází Indie. Jablko tropů, jak se mangu přezdívá, však v současnosti roste ve velkém množství také v tropických oblastech celého světa. Sladkost z tropů Stálezelený tropický strom manga indického se dožívá až tři sta padesáti let a dorůstá do výšky kolem třiceti metrů. Plod v sobě ukrývá ploché, oválné a nejedlé semeno v dřevnatém obalu, které se obtížně vyndává. Jak na to? Plod nejprve překrojte a semeno pak okrájejte kolem nebo zbytek dužiny okousejte. Mango můžete také nakrojit po obvodu až po pecku a točením oddělit. Barvy mangových plodů najdete různé – zabarvují se žlutě, zelenavě žlutě, oranžovožlutě, zelenočerveně, žlutočerveně. Typický tvar stromu manga indického Mangová závislost Intenzivní aromatická vůně manga zanechá v ústech dlouho svou chuť a říká se dokonce, že se na ní člověk může lehce stát závislým. Mohu potvrdit, protože patřím k lidem, kteří nemohli mango ani cítit, ale jednou jsem ho zkusila a dnes patří k mým ovocným favoritům.