Děrný Štítek Jak Přečíst

October 12, 2022, 3:16 pm

Taky mám doma nějaká data na magnetooptickém disku. Kdo ještě má mechaniku na jeho přečtení a příslušné ovladače? Přitom se za jeho výhodu považovala dlouhodobá trvanlivost záznamu. Naopak k přečtení textu na papíře potřebujete jen oči a znalost písma a jazyku, kterými je to napsané. A tyhle dvě znalosti zjevně během zbytku života člověka středního věku nevymizí (kdyby náhodou zmizely, nemožnost přečíst závěť bude ten nejmenší problém). 16. 6. 2017 7:40 Jarmila 93. 91. 51. --- Pracovala jsem nějaký čas v archivu (ještě před r. 1989) a jako výkřik moderní archivace jsme tam dostali děrné štítky (pro mladší generace a nepamětníky: kartička z tuhého papíru, do ní se vysekávaly malé obdélníčkové dírky, které byly nositelem informace. To se v začátcích éry počítačů používalo třeba místo výplatních pásek). Bez příslušné techniky absolutně k nepřečtení. A i když nakrásně uschováte nějakou tu techniku, bude po xx letech funkční? Co když bude potřebovat nějakou opravu? Nemáte náhradní díly, nemáte nikoho, kdo by to znovu zprovoznil...

  1. :: OSEL.CZ :: - Historie PC: děrné štítky stále nevědomky používáme, už přes 100 let
  2. Paměťová média - Seminarky.cz

:: OSEL.CZ :: - Historie PC: děrné štítky stále nevědomky používáme, už přes 100 let

děrný štítek jak přečíst zde
Spory ohledně výsledků nastaly v důsledku nepřesného vyznačování děr na štítcích. Odkazy [ editovat | editovat zdroj] Reference [ editovat | editovat zdroj] ↑ KURKA, Milan. Jak jsme uchovávali data v minulém století?. Buď FIT [online]. 2017-03-22 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. ↑ SÁL, Karel. Historické hlasovací techniky: děrný štítek [online]., 2019-05-14 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. ↑ Computing and the Manhattan Project. Atomic Heritage Foundation [online]. [cit. Dostupné online. (anglicky) ↑ IBM100 - The IBM Punched Card. [online]. 2012-03-07 [cit. (anglicky) Související články [ editovat | editovat zdroj] Historie počítačů Děrná páska Externí odkazy [ editovat | editovat zdroj] Obrázky, zvuky či videa k tématu děrný štítek na Wikimedia Commons
děrný štítek jak přečíst více en

Podobně lze zapsat "zalepení díry", tedy převod malých ASCII písmen na velká: #define upper(C) (C&~0b100000) Je tu ještě jedna zajímavost: prvních 32 znaků mělo řídící funkci pro terminál a dnes se už nepoužívají krom 0 (konec řetězce) a 10 a 13 (konec řádku). Pak je tu ještě jeden osiřelý řídící znak DEL na podezřelé pozici 127 s funkcí smazání znaku. Toto číslo má totiž binární podobu 1111111, a tedy pokud jsme na pásce chtěli umazat znak textu, stačilo na příslušné pozici doplnit díry. 8 stopá děrná páska. Kredit: Zmatek kolem 8. bitu ASCII si tedy vystačilo se 7 bity, jenže počítačům se dobře pracuje s mocninami dvojky a v bajtu máme bitů 8. Za dob pásek se zbývající bit využíval jako paritní pro kontrolu chyb (byl případně doplněn dírou tak, aby jejich počet na řádek byl sudý a v případě lichosti bylo možné "dodírovat" jej na znak DEL), ale později se pro tentýž účel používal úspornější CRC kód a v textu samotném už nebyla kontrola zapotřebí. Osmina bitů textu byla tedy redundantních, což za dob, kdy "640 kB bude stačit všem" nebylo zrovna málo.

mazlikuzlik Re: Rowlingová jen vykrádala Recyklovat může každý a přesto vatu a slávu neshrábne... Navíc proč by někdo chtěl napsat bestseller na základě neznámé a ještě k tomu mizerné knížky? To nedává moc smysl... Spíš je pochopitelné a i se to velmi často děje, že je vykrádán a napodobován ten, kdo je komerčně úspěšný. gopy antigogo Tady jde o to, že Rowlingová tvrdí, že všechny nápady jsou její. To mi vadí. freye A co Divka na kosteti a Arabela? nikotino Re: A co Divka na kosteti a Arabela? Tady si nejsem jistý jestli nebyl náhodou film první než kniha? Tobinka harry Každý, kdo nadává na Harryho Pottera, je naštvaný, že ho nenapsal sám. AlesRo Mezi náma Harry Potter je hovadina. celoush Re: Mezi náma A co není? HP je nejlepší dětská literatura vůbec. jen jestlis to vůbec četl, než jsi vypustil soud ne, ale viděl film.... redblood88 i ked si blbec, pretoze kniha je omnoho lepsie pisana v slovencine nez v cestine prelozena, a je to naslepsie knihy pre deti i pre dospeli v 21 storocia.

  1. Pokládka plovoucí podlahy cela se passe
  2. Děrný štítek jak přečíst duration 10 03
  3. Paměťová média - Seminarky.cz
  4. Dřevěné domy na klíč

Paměťová média - Seminarky.cz

Jsme poslední generace, která má ještě příležitost se osobně zeptat pamětníků, jak to tehdy bylo. Pro příští generace už to bude jen změť legend beznadějně zanášená báchorkami a zapomněním. Literatura: EDK

děrný štítek jak přečíst vše
V mém systému je /dev/loop3 první a /dev/loop0 je poslední a není jasný důvod, proč je číslo 4 mezi 8 a 14. Takže to chci seřadit. Procházet řazením moc nepomůže, protože se bude řadit podle abecedy. Možná vás napadne příznak -n pro sort, ale to nebude fungovat, protože číslo je na konci řetězce. Samozřejmě bych mohl použít podivnou kombinaci cut ou sed možná to všechno vyřešit, ale začíná to být příliš komplikované. Pojďme napsat nějaký C kód. Prvním krokem je získat df vytisknout vše a zachytit výstup. Protože chceme zpracovat výstup, musíme přečíst rouru a popen() je snadný způsob, jak jej nakonfigurovat: #include int main(int argc, char * argv[]) { // This part reads the output of DF into the lines array (with some modifications) FILE * result = popen("df", "r"), * sort; int i; if (! result) { perror("Can't open df"); return 1;} while (! feof(result)) { int c = getc(result); if (c! = EOF) putchar(c);} pclose(result); return 0;} napůl vyřešeno Tím je polovina problému vyřešena.

Tento a následující díly seriálu by se měly zabývat vývojem počítačů do nástupu mikroprocesorů. Tento a následující díly by se měly zabývat vývojem počítačů do nástupu mikroprocesorů. Dnes a příště si povíme něco o vývoji obecně, tak jako dosud. Dále se už zaměříme na hardware a záznamová média a potom na software a programovací jazyky, oboje v tomto období. Uložený program Na podzim 1948 představila IBM svůj programovatelný elektronkový kalkulátor IBM 604, který měl program uložený na výměnné desce. Od tohoto okamžiku mají stabilně uložený program i všechny ostatní počítače. Tento typ (IBM 604) byl schopen přečíst děrný štítek, během 80 milisekund provést až 60 aritmetických operací a vyděrovat výsledek na ten samý štítek. Během let 1949–1951 na MIT ( Massachusetts Institute of Technology) postupně vznikl Whirlwind, který pro Úřad amerického námořnictva pro výzkum a vynálezy se svým týmem zkonstruoval Jay W. Forrester. V původní podobě (během uvedených let se neustále vyvíjel) měl 3 300 elektronek a 8 900 krystalových diod a zabíral plochu o rozloze 775 m2.

Upřímně řečeno ne, ale v mnoha případech je jednodušší použít jinou metodu. Problém je v tom, že potřebujete způsob, jak mít atomovou operaci a věci jako semafory to zvládnou za vás. Představte si, že bychom měli proměnnou ve sdílené paměti tzv busy. Ano busy je 1, pak víme, že bychom neměli upravovat data ve sdílené paměti, protože je někdo používá. Mohli bychom napsat: zatímco (zaneprázdněn); // čekání na obsazeno==0 obsazeno=1; dělat věci(); obsazeno=0; Zní to úžasně, že? Ne. Někde v CPU tato smyčka while vypadá takto: while_loop2384: TST zaneprázdněn; nastavit příznaky na zaneprázdněný JNZ while_loop2384; pokud není příznak nula, skok MOV obsazeno, #1; přesunout 1 na obsazeno Většinu času to bude fungovat dobře. Většinu času. Ale co když to udělám TST instrukce, pak jsem uspán, takže jiný program může spustit stejný kód? Nebo jiný procesor provádí stejný kód ve stejnou dobu? Může se to stát. Takže to teď uvidí oba programy busy je nula. Pak se oba opraví busy na 1 a pokračovat. Je to selhání.

A tohle bude určitě velice častý stav... 14. 6. 2017 11:53 * 193. 35. 105. --- Tak na flash bych vůbec nespoléhal. Pro delší skladování naprosto nevhodné kvůli fyzikálnímu principu fungování. Informaci tam nese elektrický náboj, což je na několik měsíců dobré, ale na roky už ne. Podobné je to s HDD, tam je zase principem zmagnetizování části plotny. Což vydrží déle nežli flash s elektrickým nábojem, ale pro dlouhodobé skladování v řádu roků, natož desítek let, je to také nevhodné. To už radši CD. Ale pozor, to speciální, archivační, se zlatou vrstvou a drahým barvivem, co stojí kolem 500 Kč jedno. Spolehlivá dlouhodobá digitální archivace na jednom médiu bez "přebalování" zkrátka neexistuje. 15. 6. 2017 16:55 Elektronická média mají ještě jednu podstatnou vadu: k jejich přečtení je potřeba nějaký hardware a nějaký software. Médium možná přežije, záznam na něm taky, ale budete k dispozici ten hardware a software? V poslední době zjišťuju, že mnohdy mají v celé firmě problém sehnat CD mechaniku, na které by přečetli CD, které jim donesu nebo pošlu, a škemrají o zasláním mailem.

Typický děrný štítek s 80 sloupci Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítači, [1] v 21. století již nepoužívané. [2] Bývají vyrobeny z tenkého kartonu, informace je reprezentována dírkou na určité pozici. Místa pro otvory jsou uspořádána do matice. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. Nejběžněji používanou kapacitou bylo 80 znaků na jeden děrný štítek. Do 80sloupcových štítků byly děrovány otvory ve tvaru obdélníčků (vyseknuto příslušné číslo) a do děrných štítků 90sloupcových ve tvaru kruhu. Historie [ editovat | editovat zdroj] Předchůdce děrných štítků pro řízení tkalcovského stavu pro tkaní damaškových vzorů. Deutsches Damast- und Frottiermuseum, Großschönau Nejprve byly děrné štítky od 18. století využívány pro řízení tvorby vzorů tkacími stroji (Basile Bouchon a Jacques de Vaucanson). Poté je měl využívat analytický stroj. Hromadné nasazení této technologie proběhlo v roce 1890, kdy pomocí děrných štítků proběhlo sčítání lidu v USA, které zajišťovala dnešní firma IBM (tehdy ještě pod jiným názvem).